Davida Škaroupku znám už nějaký pátek. Poznal jsem ho, když často navštěvoval brněnskou galerii Salon Bellis, jako velmi zvídavého a akčního mladého člověka, vášnivého milovníka výtvarného umění, který bez nějakých velkých znalostí, ale prostě jen intuitivně a s nadšením vstřebával to, co v galerii mohl vidět. Sám je vynikajícím kadeřníkem, což by se mohlo neznalcům zdát od umění velmi vzdálené, ale opak je pravdou.
V průběhu let se se svou typickou pílí, pracovitostí a houževnatostí nakonec pustil i do výtvarné tvorby, především do výroby kamenných a dřevěných plastik, které dnes můžeme vidět na této jeho první veřejné prezentaci. Je umělcem – amatérem, je však obdivuhodné,
jak se naučil za poměrně krátkou dobu zručně zpracovávat kámen a dřevo – klasické sochařské materiály, ke kterým přistoupil s respektem a pokorou, ale které si přesto dokáže citlivě podmanit.
David Škaroupka nám potvrzuje známé pravidlo, že umělec – zejména sochař, nepotřebuje příliš školení, ale především srdce, imaginaci a znalost práce s materiálem, aby mohl kreativně tvořit.
Nezbývá než Davidovi popřát, aby dokázal na této trnité cestě vydržet a jít stále dál.

Stefan Milkov